< Žalmy 31 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
For the choirmaster. A Psalm of David. In You, O LORD, I have taken refuge; let me never be put to shame; save me by Your righteousness.
2 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
Incline Your ear to me; come quickly to my rescue. Be my rock of refuge, the stronghold of my deliverance.
3 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
For You are my rock and my fortress; lead me and guide me for the sake of Your name.
4 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
You free me from the net laid out for me, for You are my refuge.
5 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
Into Your hands I commit my spirit; You have redeemed me, O LORD, God of truth.
6 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
I hate those who cling to worthless idols, but in the LORD I trust.
7 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
I will be glad and rejoice in Your loving devotion, for You have seen my affliction; You have known the anguish of my soul.
8 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
You have not delivered me to the enemy; You have set my feet in the open.
9 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
Be merciful to me, O LORD, for I am in distress; my eyes fail from sorrow, my soul and body as well.
10 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
For my life is consumed with grief and my years with groaning; my iniquity has drained my strength, and my bones are wasting away.
11 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
Among all my enemies I am a disgrace, and among my neighbors even more. I am dreaded by my friends— they flee when they see me on the street.
12 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
I am forgotten like a dead man, out of mind. I am like a broken vessel.
13 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
For I hear the slander of many; there is terror on every side. They conspire against me and plot to take my life.
14 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
But I trust in You, O LORD; I say, “You are my God.”
15 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
My times are in Your hands; deliver me from my enemies and from those who pursue me.
16 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
Make Your face shine on Your servant; save me by Your loving devotion.
17 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)
O LORD, let me not be ashamed, for I have called on You. Let the wicked be put to shame; let them lie silent in Sheol. (Sheol h7585)
18 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
May lying lips be silenced— lips that speak with arrogance against the righteous, full of pride and contempt.
19 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
How great is Your goodness which You have laid up for those who fear You, which You have bestowed before the sons of men on those who take refuge in You!
20 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
You hide them in the secret place of Your presence from the schemes of men. You conceal them in Your shelter from accusing tongues.
21 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
Blessed be the LORD, for He has shown me His loving devotion in a city under siege.
22 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
In my alarm I said, “I am cut off from Your sight!” But You heard my plea for mercy when I called to You for help.
23 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
Love the LORD, all His saints. The LORD preserves the faithful, but fully repays the arrogant.
24 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
Be strong and courageous, all you who hope in the LORD.

< Žalmy 31 >