< Žalmy 31 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
Katoeng zaehoikung hanah, David ih saam laa. Aw Angraeng, nang khaeah ni ka buep, azathaih na tongsak hmah; na toenghaih hoiah pahlong ah.
2 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
Na naa patueng ah loe, karangah na pahlong ah; ka buephaih lungsong ah omh loe, kai pahlong hanah kacak sipae ah om ah.
3 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
Nang loe ka lungsong hoi kang hawkhaih ah na oh pongah, na hmin hoi na caeh haih ah loe, na zae ah.
4 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
Ka hmaa ah amtung sut thaang hoiah na loisak ah, tipongah tih nahaeloe nang loe ka buephaih ah na oh.
5 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
Ka muithla na ban ah kang tathlang; Aw loktang Angraeng Sithaw, kai nang krang boeh.
6 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
Tidoeh angcoeng ai hmuen to ka hnukma, toe Angraeng to ka oep.
7 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
Na palungnathaih ah anghoehaih hoi ka oh han: ka raihaih nang hnuk pae moe, ka pakhra patangkhanghaih nang panoek pae;
8 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
misa khaeah nang paek ai moe, ka khoknawk hae ahmuen kahnaep ah nang doetsak.
9 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
Aw Angraeng, raihaih ka tong pongah, ka nuiah palungnathaih tawn raeh: palungset loiah ka mik, muithla hoi zoknawk doeh amro boih boeh.
10 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
Palungset hoiah ka hinghaih hae ka laemsak moe, saning paroeai thung khuiqahhaih hoiah ka oh: ka sakpazaehaih pongah ka thazok sut moe, ka huhnawk doeh qong boeh.
11 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
Ka misanawk hoi ka imtaengnawk mah kai ang hnap o, ampui angzongnawk mah doeh kai ang zit o: tasa bangah kai hnu kaminawk mah ang cawn o taak boih.
12 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
Kai loe poek han koi kaom ai kadueh kami baktiah ang pahnet o: kai loe kakoi long laom baktiah ni ka oh boeh.
13 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
Paroeai kaminawk mah thuih o ih kasae lok khue ni ka thaih: ka taengah om kaminawk loe zitthok kami ah ni oh o boih: nihcae loe nawnto amkhueng o moe, ka hinghaih lak hanah khokhan o.
14 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
Toe Aw Angaeng, nang ah ni kam ha: nang loe ka Sithaw ni, tiah ka thuih.
15 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
Kai ih atuenawk loe na ban thungah ni oh; ka misanawk hoi kai pacaekthlaek kaminawk ban thung hoiah na loisak ah.
16 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
Na tamna nuiah na mikhmai pansak raeh loe, na palungnathaih hoiah na pahlong ah.
17 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)
Aw Angraeng, na zatsak hmah; nang khaeah lawk ka thuih pongah, kasae kaminawk to azatpaw o nasoe, nihcae loe taprong thungah anghngai o duem nasoe. (Sheol h7585)
18 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
Amoekhaih lok, hnaphnaehaih hoi katoeng kaminawk khet patoekhaih lokthui kami, amsawnlok thuihaih pahninawk to angsumh o nasoe.
19 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
Nang zii kaminawk hanah na suek pae moe, kaminawk mikhnuk ah, na nuiah amha kaminawk khaeah na sak pae ih, na hoihaih loe kawkruk maw len.
20 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
Kaminawk ih amoekhaih thung hoi loisak hanah, panoek thai ai na ohhaih ahmuen thungah nihcae to na hawk boeh: misa koeh lok apaehhaih palai thung hoi pakaa hanah nihcae to, panoek thai ai na ohhaih ahmuen thungah na suek.
21 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
Kacak vangpui ah dawnrai tahmenhaih amtuengsak pongah, Angraeng khae tahamhoihaih om nasoe.
22 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
Kai loe na hmaa hoi kang thla ving boeh, tiah tasoehhaih hoiah lok ka thuih, toe nang kang kawk naah, tahmen kang hnikhaih lok to nang tahngai pae.
23 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
Anih ih kaciim kaminawk boih, Angraeng to palung oh! Angraeng loe oep kaom kaminawk to khetzawn, amoek kaminawk hanah loe kasae sakhaih tangqum to kating ah a paek.
24 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
Nangcae Angraeng oephaih tawn kaminawk boih, thazok o hmah, to tiah nahaeloe anih mah na palungthin tha na cak o sak tih.

< Žalmy 31 >