< Žalmy 30 >
1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.
Psaume. Cantique de dédicace de la maison. De David. Éternel! je t’exalterai, parce que tu m’as délivré, et que tu n’as pas réjoui mes ennemis à mon sujet.
2 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.
Éternel, mon Dieu! j’ai crié à toi, et tu m’as guéri.
3 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. (Sheol )
Éternel! tu as fait remonter mon âme du shéol; tu m’as rendu la vie, d’entre ceux qui descendent dans la fosse. (Sheol )
4 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.
Chantez à l’Éternel, vous, ses saints, et célébrez la mémoire de sa sainteté.
5 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.
Car il y a un moment dans sa colère, il y a une vie dans sa faveur; le soir, les pleurs viennent loger [avec nous], et le matin il y a un chant de joie.
6 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.
Et moi, j’ai dit dans ma prospérité: Je ne serai jamais ébranlé.
7 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.
Éternel! par ta faveur, tu as donné la stabilité et la force à ma montagne…; tu as caché ta face, j’ai été épouvanté.
8 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:
Éternel! j’ai crié à toi, et j’ai supplié le Seigneur:
9 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?
Quel profit y a-t-il en mon sang, quand je descendrais dans la fosse? La poussière te célébrera-t-elle? Annoncera-t-elle ta vérité?
10 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.
Écoute, ô Éternel! et use de grâce envers moi; Éternel, sois-moi en aide.
11 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.
Tu as changé mon deuil en allégresse, tu as détaché mon sac, et tu m’as ceint de joie;
12 Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.
Afin que [mon] âme te loue par des cantiques et ne se taise point. Éternel, mon Dieu! je te célébrerai à toujours.