Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Gospod, kako so se okrepili ti, ki me vznemirjajo! Številni so tisti, ki se vzdigujejo zoper mene.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Mnogo jih je, ki pravijo o moji duši: »Zanj ni pomoči pri Bogu.« (Sela)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Toda ti, oh Gospod, si zame ščit, moja slava in tisti, ki mi dviguje mojo glavo.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
S svojim glasom sem jokal h Gospodu in slišal me je iz svoje svete gore. (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Zleknil sem se in spal, prebudil sem se, kajti Gospod me je podpiral.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Ne bom se bal deset tisočev ljudi, ki so se okrog in okrog usmerili zoper mene.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Vstani, oh Gospod, reši me, oh moj Bog. Kajti vse moje sovražnike si udaril po čeljusti, razbil si zobe brezbožnih.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Rešitev duše pripada Gospodu. Nad tvojim ljudstvom je tvoj blagoslov. (Sela)
