Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Psalmus David, Cum fugeret a facie Absalom filii sui. Domine quid multiplicati sunt qui tribulant me? multi insurgunt adversum me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Multi dicunt animae meae: Non est salus ipsi in Deo eius.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Tu autem Domine susceptor meus es, gloria mea, et exaltans caput meum.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Voce mea ad Dominum clamavi: et exaudivit me de monte sancto suo.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Ego dormivi, et soporatus sum: et exurrexi, quia Dominus suscepit me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Non timebo millia populi circumdantis me: exurge Domine: salvum me fac Deus meus.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Quoniam tu percussisti omnes adversantes mihi sine causa: dentes peccatorum contrivisti.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Domini est salus: et super populum tuum benedictio tua.
