Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Psalmus David, cum fugeret a facie Absalom filii sui. [Domine, quid multiplicati sunt qui tribulant me? Multi insurgunt adversum me;
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
multi dicunt animæ meæ: Non est salus ipsi in Deo ejus.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Tu autem Domine, susceptor meus es, gloria mea, et exaltans caput meum.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Voce mea ad Dominum clamavi; et exaudivit me de monte sancto suo.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Ego dormivi, et soporatus sum; et exsurrexi, quia Dominus suscepit me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Non timebo millia populi circumdantis me. Exsurge, Domine; salvum me fac, Deus meus.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Quoniam tu percussisti omnes adversantes mihi sine causa; dentes peccatorum contrivisti.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Domini est salus; et super populum tuum benedictio tua.]
