Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Ra Anumzamoka ha' vahenimo'za ome ra hu'za hara hunantazanki ko! Rama'a vahe'mo'za oti'za hara renantaze!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Rama'a nagrikura hu'za, Anumzamo'a agura ovazigahie hu'za nehaze.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Hianagi kagra Ra Anumzamoka maka kaziga hankoni'gna hunka manigaginantenka, ra nagia nenaminka naza hanke'na hara zamagate'neroe.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Hagi Ra Anumzamo'ma nzama hinogu'ma krafage hu'na ke'zatugeno'a, ruotge agona'aretira antahinami'ne.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Navura mase so'e hute'na onetue, na'ankure Ra Anumzamo'a kegava hunenante.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Hanki rama'a 10tauseni'a ha' vahe'mo'zama maka kazigati'ma eme navazagi kagisazana, nagra korora zamagrikura osugahue.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Ra Anumzamoka, otio! Nagri Anumzamoka nagu'vazio! Ha' vahe'ni'aramina zamerage rupro hunka nezmahenka, kefo avu'ava'ma nehia vahera zamave rutafrinka zamaho.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Vahe'ma agu'vazi zana Ra Anumzamofompi me'ne. Hagi kagri asomu'mo'a, kagri vahepi megahie.
