< Žalmy 3 >

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Cantique de David, quand il fuyait devant Absalon, son fils. O Éternel, que mes ennemis sont nombreux! en nombre ils se lèvent contre moi!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Leur foule dit de moi: « Il n'est par-devers Dieu point de salut pour lui. (Pause)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Mais tu es, ô Éternel, le bouclier qui me couvre, tu es ma gloire, c'est toi qui tiens ma tête levée.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
De ma voix j'invoque l'Éternel, et Il me répond de sa montagne sainte. (Pause)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Je me couche, et je m'endors; je m'éveille, car l'Éternel est mon soutien.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Je suis sans peur devant des milliers d'hommes contre moi campés de toute part.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Sus! Éternel! sauve-moi, mon Dieu! car tu romps la mâchoire à tous mes ennemis, et tu brises les dents des impies.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Le salut vient de l'Éternel! Que ta bénédiction soit sur ton peuple! (Pause)

< Žalmy 3 >