Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Daavidin virsi, hänen paetessaan poikaansa Absalomia. Herra, kuinka paljon minulla on vihollisia, paljon niitä, jotka nousevat minua vastaan!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Monet sanovat minusta: "Ei ole hänellä pelastusta Jumalassa". (Sela)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Mutta sinä, Herra, olet minun kilpeni, sinä olet minun kunniani, sinä kohotat minun pääni.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Ääneeni minä huudan Herraa, ja hän vastaa minulle pyhältä vuoreltansa. (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Minä käyn levolle ja nukun; minä herään, sillä Herra minua tukee.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
En pelkää kymmentuhantista joukkoa, joka asettuu yltympäri minua vastaan.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Nouse, Herra, pelasta minut, minun Jumalani! Sillä sinä lyöt poskelle kaikkia minun vihollisiani, sinä murskaat jumalattomain hampaat.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Herrassa on pelastus; sinun siunauksesi tulkoon sinun kansallesi. (Sela)
