Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
A Psalm of David, when he fled from Absalom his son. LORD, how are they increased that trouble me! many [are] they that rise up against me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many [there be] which say of my soul, [There is] no help for him in God. (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But thou, O LORD, [art] a shield for me; my glory, and the lifter up of mine head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
I cried unto the LORD with my voice, and he heard me out of his holy hill. (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I laid me down and slept; I awaked; for the LORD sustained me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I will not be afraid of ten thousands of people, that have set [themselves] against me round about.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Arise, O LORD; save me, O my God: for thou hast smitten all mine enemies [upon] the cheek bone; thou hast broken the teeth of the ungodly.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Salvation [belongeth] unto the LORD: thy blessing [is] upon thy people. (Selah)
