< Žalmy 3 >
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Lord, how are they increased that trouble me! many are they that rise up against me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many there be which say of my soul, There is no help for him in God. (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But you, O LORD, are a shield for me; my glory, and the lifter up of mine head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
I cried unto the LORD with my voice, and he heard me out of his holy hill. (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I laid me down and slept; I awaked; for the LORD sustained me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I will not be afraid of ten thousands of people, that have set themselves against me round about.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Arise, O LORD; save me, O my God: for you have smitten all mine enemies upon the cheek bone; you have broken the teeth of the ungodly.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Salvation belongs unto the LORD: your blessing is upon your people. (Selah)