Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
A Psalm of David, when he fled from Absalom his son. LORD, how many are mine adversaries become! Many are they that rise up against me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many there are that say of my soul: 'There is no salvation for him in God.' (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But thou, O LORD, art a shield about me; my glory, and the lifter up of my head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
With my voice I call unto the LORD, and He answereth me out of His holy mountain. (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I lay me down, and I sleep; I awake, for the LORD sustaineth me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I am not afraid of ten thousands of people, that have set themselves against me round about.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Arise, O LORD; save me, O my God; for Thou hast smitten all mine enemies upon the cheek, Thou hast broken the teeth of the wicked.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Salvation belongeth unto the LORD; Thy blessing be upon Thy people. (Selah)
