Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
The psalm of David when he fled from the face of his son Absalom. Why, O Lord, are they multiplied that afflict me? many are they who rise up against me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many say to my soul: There is no salvation for him in his God.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But thou, O Lord art my protector, my glory, and the lifter up of my head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
I have cried to the Lord with my voice: and he hath heard me from his holy hill.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I have slept and taken my rest: and I have risen up, because the Lord hath protected me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I will not fear thousands of the people, surrounding me: arise, O Lord; save me, O my God.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
For thou hast struck all them who are my adversaries without cause: thou hast broken the teeth of sinners.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Salvation is of the Lord: and thy blessing is upon thy people.
