Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
A Psalm of David, when he fled from his son Absalom. O LORD, how my foes have increased! How many rise up against me!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many say of me, “God will not deliver him.”
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But You, O LORD, are a shield around me, my glory, and the One who lifts my head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
To the LORD I cry aloud, and He answers me from His holy mountain.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I lie down and sleep; I wake again, for the LORD sustains me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I will not fear the myriads set against me on every side.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Arise, O LORD! Save me, O my God! Strike all my enemies on the jaw; break the teeth of the wicked.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Salvation belongs to the LORD; may Your blessing be on Your people.
