Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
O Pakai, idia eisulam vaiding mi pung jing hitam! eidou din mitamtah akipandoh taove.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Ama kihuh doh na hi Pathen a aumpoi tin kalungthim in mitamtah’in aseijui. (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Ahinlah Pakai, nanghi eiveng tup, kalum’a kisoung nahi; Ka loupina le khodah ngam-a, gal jona eipeh jing nahi.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Keima O sangtah in Pakai henga kataovin, Aman alhang thenga kon’in eihin donbut tai. (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Keima kalum’in ka-imu jin; Pakaiyin eichin tup’a eihoidam jeh’in, kajing-thou kit tai.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Keima doudin mihem sangsom sangjan ei umkimvel jongle kichakit taponge.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Hungthoudoh’in O Pakai; neihuhdoh’in, ka-Pathen: Eidou hojouse khagu eivohchipeh in; nangma migilou ho hahemtah jong vopul soh ji nahi.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Huhingna hi Pakai a kon bou ahi: Na phattheina jong namite chunga aume.
