< Žalmy 29 >
1 Žalm Davidův. Vzdejte Hospodinu, velikomocní, vzdejte Hospodinu čest a sílu.
Þið englar Drottins, lofið hann í mætti hans og dýrð!
2 Vzdejte Hospodinu slávu jména jeho, sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti.
Lofið hann í mikilleik dýrðar hans, þeirri dýrð er stafar af nafni hans. Tilbiðjið hann í helgum skrúða.
3 Hlas Hospodinův nad vodami, Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje, Hospodin to činí nad vodami mnohými.
Raust Drottins fyllir himininn, hún kveður við eins og þruma!
4 Hlas Hospodinův přichází s mocí, hlas Hospodinův s velebností.
Rödd hans hljómar kröftuglega, hún hljómar af mikilleik og tign.
5 Hlas Hospodinův láme cedry, rozrážíť Hospodin cedry Libánské.
Hún fellir sedrustrén til jarðar og klýfur hin hávöxnu tré í Líbanon. Raust Drottins skekur fjöllin í Líbanon og hristir Hermonfjall.
6 A činí, aby skákali jako telata, Libán a Sirion, jako mladý jednorožec.
Hans vegna hoppa þau um eins og ungir kálfar!
7 Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně.
Rödd Drottins kveður við í eldingunni
8 Hlas Hospodinův k bolesti přivodí poušť, k bolesti přivodí Hospodin poušť Kádes.
og endurómar í eyðimörkinni sem nötrar endanna á milli.
9 Hlas Hospodinův to činí, že laně plodu pozbývají, obnažuje i lesy, ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje.
Raust Drottins skekur skógartrén, feykir burt laufi þeirra og lætur hindirnar bera fyrir tímann. Allir þeir sem standa í helgidómi hans segja: „Dýrð! Já, dýrð sé Drottni!“
10 Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.
Flóðið mikla var ógurlegt, en Drottinn er enn meiri! Og enn birtir hann mátt sinn og kraft.
11 Hospodin silou lid svůj daří, Hospodin požehná lidu svému v pokoji.
Hann mun veita lýð sínum styrkleik og blessa hann með friði og velgengni.