Žalmy 27
1 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?
David kah BOEIPA tah kai kah vangnah neh ka daemnah ni. Unim ka rhih bal eh. BOEIPA tah ka hingnah lunghim ni. Unim ka rhih pueng eh?
2 Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.
Thaehuet ka rhal rhoek neh ka thunkha rhoek loh ka saa caak ham ka taengla halo vaengah paloe uh vetih cungku uh ni.
3 Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.
Caem loh ka taengah rhaeh cakhaw ka lungbuei loh rhih mahpawh. Caemtloek loh kai taengah a thoh vaengah he khaw ka pangtung ni.
4 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého, a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.
Ka hingnah khohnin boeih he BOEIPA im ah khosak tih BOEIPA kah mueithen te hmuh ham neh a bawkim ah hnukdawn ham pakhat bueng te ka hue tih BOEIPA taengah ka bih.
5 Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.
Yoethae hnin ah amah kah po ah kai n'khoem ni. A dap kah a huephael ah kai n'thuh vetih lungpang sola kai n'pomsang ni.
6 A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.
Ka kaepvai kah ka thunkha rhoek sola ka lu a pomsang pawn vetih amah kah dap ah hmueih ka nawn ni. Tamlung neh ka hlai vetih BOEIPA te ka tingtoeng ni.
7 Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.
Aw BOEIPA, ka ol han ya lah. Kan khue vaengah n'rhen lamtah n'doo dae.
8 O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.
Ka lungbuei loh nang kawng dongah, “Kai maelhmai tlap lah!,” a ti dongah nang maelhmai ni ka tlap eh BOEIPA.
9 Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.
Kai taeng lamkah na hmai thuh boeh. Na sal kah thintoek dongah mangthong boel mai. Kai aka bomkung la na om tih kai nan phap sut pawt dongah ka daemnah Pathen nang loh kai nan hnoo moenih.
10 Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.
A nu neh a pa long pataeng kai n'hnoo rhoi dae BOEIPA loh kai n'khoem.
11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.
Kai he na longpuei n'thuinuet lamtah ka lungawn rhoek kongah kai he tlangkol caehlong ah m'mawt lah BOEIPA.
12 Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.
A hong kah laipai rhoek neh kuthlahnah kah hil loh kai taengah tlai uh dae ka rhal rhoek kah hinglu dongah kai nan tloeng moenih.
13 Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.
Aka hing rhoek kah khohmuen ah BOEIPA kah a thennah te hmuh ham ka tangnah pueng.
14 Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
BOEIPA te lamtawn lah. Thaahuel lamtah na lungbuei ning sak. Te dongah BOEIPA te lamtawn lah.
