< Žalmy 26 >
1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
Psalmus David. Iudica me Domine, quoniam ego in innocentia mea ingressus sum: et in Domino sperans non infirmabor.
2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
Proba me Domine, et tenta me: ure renes meos et cor meum.
3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
Quoniam misericordia tua ante oculos meos est: et complacui in veritate tua.
4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
Non sedi cum concilio vanitatis: et cum iniqua gerentibus non introibo.
5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
Odivi ecclesiam malignantium: et cum impiis non sedebo.
6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
Lavabo inter innocentes manus meas: et circumdabo altare tuum Domine:
7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
Ut audiam vocem laudis tuae, et enarrem universa mirabilia tua.
8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
Domine dilexi decorem domus tuae, et locum habitationis gloriae tuae.
9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
Ne perdas cum impiis Deus animam meam, et cum viris sanguinum vitam meam:
10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
In quorum manibus iniquitates sunt: dextera eorum repleta est muneribus.
11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
Ego autem in innocentia mea ingressus sum: redime me, et miserere mei.
12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.
Pes meus stetit in directo: in ecclesiis benedicam te Domine.