Žalmy 26

1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

In finem, Psalmus David. Iudica me Domine, quoniam ego in innocentia mea ingressus sum: et in Domino sperans non infirmabor.

2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Proba me Domine, et tenta me: ure renes meos et cor meum.

3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Quoniam misericordia tua ante oculos meos est: et complacui in veritate tua.

4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Non sedi cum concilio vanitatis: et cum iniqua gerentibus non introibo.

5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Odivi ecclesiam malignantium: et cum impiis non sedebo.

6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Lavabo inter innocentes manus meas: et circumdabo altare tuum Domine:

7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

Ut audiam vocem laudis, et enarrem universa mirabilia tua.

8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

Domine dilexi decorem domus tuæ, et locum habitationis gloriæ tuæ.

9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Ne perdas cum impiis Deus animam meam, et cum viris sanguinum vitam meam:

10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

In quorum manibus iniquitates sunt: dextera eorum repleta est muneribus.

11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Ego autem in innocentia mea ingressus sum: redime me, et miserere mei.

12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Pes meus stetit in directo: in ecclesiis benedicam te Domine.