Žalmy 26

1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

Von David. Richte du mich, o HERR; denn ich bin in meiner Unschuld gewandelt und habe mein Vertrauen auf den HERRN gesetzt; ich werde nicht wanken.

2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Prüfe mich, HERR, und erprobe mich; läutere meine Nieren und mein Herz!

3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Denn deine Gnade war mir vor Augen, und ich wandelte in deiner Wahrheit.

4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Ich blieb nie bei falschen Leuten und gehe nicht zu Hinterlistigen.

5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Ich hasse die Versammlung der Boshaften und sitze nicht bei den Gottlosen.

6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Ich wasche meine Hände in Unschuld und halte mich, HERR, zu deinem Altar,

7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

um Lobgesang erschallen zu lassen und alle deine Wunder zu erzählen.

8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

HERR, ich habe lieb die Stätte deines Hauses und den Ort, da deine Herrlichkeit wohnt!

9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Raffe meine Seele nicht hin mit den Sündern, noch mein Leben mit den Blutgierigen,

10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

an deren Händen Laster klebt und deren Rechte voll Bestechung ist.

11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Ich aber wandle in meiner Unschuld; erlöse mich und sei mir gnädig!

12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Mein Fuß steht auf ebenem Boden; ich will den HERRN loben in den Versammlungen.