Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
En Psalm Davids. Efter dig, Herre, längtar jag.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Min Gud, Jag hoppas uppå dig; låt mig icke komma på skam, att mine ovänner icke skola glädja sig öfver mig.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Ty ingen kommer på skam, den dig förbidar; men de löse föraktare komma på skam.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Herre, visa mig dina vägar, och lär mig dina stigar.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Led mig i dine sanning, och lär mig; ty du äst den Gud, som mig hjelper; dagliga förbidar jag dig.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Tänk Herre, på dina barmhertighet, och uppå dina godhet, den af verldenes begynnelse varit hafver.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Tänk icke uppå mins ungdoms synder, och min öfverträdelse; men tänk uppå mig, efter dina barmhertighet, för dina godhets skull, Herre.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Herren är god och from; derföre undervisar han syndarena på vägenom.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Han leder de elända rätt, och lärer de elända sin väg.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Alle Herrans vägar äro godhet och sanning, dem som hans förbund och vittnesbörd hålla.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
För ditt Namns skull, Herre, var mine missgerning nådelig, den stor är.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Hvilken är den der fruktar Herran, han skall lära honom den bästa vägen.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Hans själ skall bo i det goda, och hans säd skall besitta landet.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Herrans hemlighet är ibland dem som frukta honom; och sitt förbund låter han dem få veta.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mine ögon se alltid till Herran; ty han skall taga min fot utu nätet.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Vänd dig till mig, och var mig nådelig; ty jag är ensam och elände.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Mins hjertans ångest är stor; för mig utu mine nöd.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Se uppå min jämmer och eländhet, och förlåt mig alla mina synder.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Se deruppå, att mine fiender så månge äro, och hata mig med orätt.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Bevara min själ, och fräls mig; låt mig icke komma på skam, ty jag förtröstar uppå dig.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Fromhet och rätthet, bevare mig; ty jag förbidar dig.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Gud löse Israel utaf allo sine nöd.
