Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Pesem Davidova: K tebi, Gospod, dvigam dušo svojo.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Bog moj, v té zaupam, naj se ne osramotim, sovražniki moji naj se ne radujejo nad mano.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Tudi kdor čaka tebe, naj se ne osramoti; osramoté se naj, kateri izdajalsko ravnajo po krivem.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Pota svoja mi kaži, Gospod; steze svoje úči me.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Daj, da hodim po resnici tvoji, in úči me; ker ti si Bog blaginje moje, tebe čakam ves dan.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Spomni se usmiljenja svojega, Gospod, in milosti svojih, da so od vekomaj.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Grehov mladosti moje in pregreškov mojih ne spominjaj se; po milosti svoji spominjaj se me ti, zavoljo dobrote svoje, Gospod.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Dober in pravičen je Gospod: zatorej uči grešnike pot;
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Dela, da hodijo krotki po pravici, in krotke uči pot svojo.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Vse steze Gospodove so milost in zvestoba njim, ki hranijo zavezo njegovo in pričanja njegova.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Zavoljo imena svojega, Gospod, bodeš torej prizanesel krivici moji, ker velika je.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Kakošen bode mož tisti, kateri se boji Gospoda, ki ga uči, katero pot naj izvoli?
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Duša njegova bode prenočevala v dobrem, in seme njegovo bode dedovalo deželo.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Skrivnost Gospodova biva pri njih, ki se ga bojé, in zaveza njegova, da po izkušnji priča zanje.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Oči moje gledajo neprestano v Gospoda; ker on potegne iz mreže noge moje.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Ozri se v mé, in milost mi stóri; ker samoten sem in ubožen.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Stiske srca mojega se razširjajo; iz nadlog mojih potegni me.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Poglej siromaštvo moje in težavo mojo; in odpusti vse grehe moje.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Ozri se v sovražnike moje, ker močneji so; in s hudim sovraštvom me sovražijo.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Reši dušo mojo in otmi me; naj se ne osramotim, ker pribegam k tebi.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Poštenost naj me brani in pravica, ker tebe čakam.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Reši, Bog, Izraela vseh zatiranj njegovih.
