Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Ihe, ry Iehovà! ro añonjonako fiaiñe.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
O ry Andrianañahareko, ihe ro fiatoako, ko anga’o ho salaren-draho; ko apo’o ho giohe’ o rafelahikoo.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Eka ndra ia ia mitamà azo tsy hiolitsolitse; fe hilolidolitse o mamañahy tsy aman-dengo’eo.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Ampahafohino ahy o lala’oo, ry Iehovà, anaro ahy o oloñolo’oo.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Iaolò ami’ty hatò’o, le anaro; Ihe Andrianañaharem- Pandrombahañe ahy; Ihe ro fitamàko lomoñandro.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Tiahio ry Iehovà ty fiferenaiña’o naho ty hafatram-pikokokoa’o, ie fa toe haehae.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Ko tiahie’o o hakeom-paha-torakoo naho o fiolàkoo, fe tiahio ankalèn’arofo’o, ami’ty hatrentra’o, ry Iehovà,
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Soa naho vantañ’arofo t’Iehovà, izay ty anoroa’e o manan-tahiñeo i lalañey.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Iaoloa’e ami’ty hatò o mpirèkeo, vaho anare’e amo sata’eo ty tretram-po.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Songa fiferenaiñañe naho figahiñañe o lala’ Iehovào, amo mpiambeñe i fañina’ey naho o taro’eo.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Amy tahina’oy, ry Iehovà, apoho o hakeokoo, fa bey.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Ia ty’ ndaty mañeveñe am’Iehovà? ho toroa’e ty lalan-tsoa ho joboñe’e.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Hiaiñ’añ’oleñañe ty fiai’e; handova i taney o tarira’eo
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Avere’ Iehovà o mañeveñe ama’eo; le ampahafohine’e iareo i fañina’ey.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mitolike mb’am’ Iehovà nainai’e o masokoo, amy te Ie ro mañakats’ o tombokoo ami’ty harato.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Mitoliha amako le iferenaiño, fa mijorìñe naho misotry.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Miebotse ty haemberan-troko, afaho amo hasosorakoo.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Vazohò ty hasotriako naho ty falovoloiako; vaho apoho o hakeokoo.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Vazoho o rafelahikoo, te maro; heje’ iareo am-palai-mena iraho.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Ambeno o fiaikoo, hahao, le ko ado’o ho salareñe, amy te Ihe ro fipalirako.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Hañaro ahy o havañonañeo naho o havantañañeo; fa mitamà Azo iraho.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Jebaño t’Israele, ry Andrianañahare amo haembera’e iabio
