< Žalmy 25 >

1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Dāvida dziesma. Mana dvēsele ilgojās, Kungs, pēc Tevis.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mans Dievs, uz Tevi es cerēju, nepamet mani kaunā, lai mani ienaidnieki par mani nepriecājās.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Jo neviens, kas uz Tevi gaida, nepaliek kaunā; tie top kaunā, kas velti dodas uz viltību.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Kungs, dari man zināmus Tavus ceļus, māci man Tavas tekas.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Vadi mani Tavā patiesībā un māci mani, jo Tu esi mans Dievs un Pestītājs; cauru dienu es Tevi gaidu.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Piemini, Kungs, Savu apžēlošanu un Savu žēlastību, kas no mūžības.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Nepiemini manas jaunības grēkus nedz manas pārkāpšanas, bet piemini mani pēc Tavas žēlastības, Tavas lēnības dēļ ak Kungs!
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Tas Kungs ir labs un taisns, tāpēc Viņš grēciniekiem māca to ceļu.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Pazemīgos Viņš vada taisnībā, un māca pazemīgiem Savu ceļu.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Tā Kunga ceļi visi ir žēlastība un patiesība tiem, kas tur Viņa derību un liecību.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Tava vārda dēļ, ak Kungs! piedod manu noziegumu, jo tas ir liels.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Kas ir tas, kas To Kungu bīstas? tam Viņš mācīs to ceļu, kas uzņemams.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Viņa dvēsele mitīs labumā, un viņa dzimums iemantos zemi.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Tā Kunga noslēpums ir pie tiem, kas Viņu bīstas, un Viņa derība tiem dod saprašanu.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Manas acis vienmēr raugās uz To Kungu, jo Viņš izvilks manu kāju no tīkla.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Griezies pie manis un esi man žēlīgs, jo es esmu vientulis un bēdīgs.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Mana sirds bailība ir varen liela, izved mani no manām bēdām.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Uzlūko manas bēdas un manas mokas, un piedod visus manus grēkus.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Redzi, ka daudz ir manu ienaidnieku, un ka tie ar briesmīgu nīdēšanu mani ienīst.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Pasargi manu dvēseli un izglāb mani, nepamet mani kaunā, jo es paļaujos uz Tevi.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Sirds skaidrība un taisnība lai mani pasargā, jo es gaidu uz Tevi.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Ak Dievs, izpestī Israēli no visām viņa bēdām.

< Žalmy 25 >