Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Drottinn, ég sendi bæn mína upp til þín.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Hafnaðu mér ekki, Drottinn, því að ég treysti þér. Láttu ekki óvini mína yfirbuga mig. Láttu þá ekki vinna sigur.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Sá sem treystir Drottni, mun ekki verða til skammar en hinir ótrúu verða það.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Drottinn, sýndu mér þann veg sem ég á að ganga, bentu mér á réttu leiðina.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Leiddu mig og kenndu mér því að þú ert sá eini Guð sem getur hjálpað. Á þig einan vona ég.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Drottinn, minnstu ekki æskusynda minna. Líttu til mín miskunnaraugum og veittu mér náð.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Minnstu mín í elsku þinni og gæsku, Drottinn minn.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Drottinn er góður og fús að vísa þeim rétta leið, sem villst hafa.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Hann sýnir þeim rétta leið sem leita hans með auðmjúku hjarta.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Þeir sem hlýða Drottni fá að ganga á hans vegum og upplifa elsku hans og trúfesti.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
En Drottinn, hvað um syndir mínar? Æ, þær eru svo margar! Fyrirgef þú mér vegna elsku þinnar og nafni þínu til dýrðar.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Sá maður sem óttast Drottin – heiðrar hann og hlýðir honum – mun njóta leiðsagnar Guðs í lífinu.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Hann verður gæfumaður og börn hans erfa landið.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Drottinn sýnir trúnað og vináttu þeim sem óttast hann. Hann trúir þeim fyrir leyndarmálum sínum!
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Ég mæni á Drottin í von um hjálp, því að hann einn getur frelsað mig frá dauða.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Kom þú, Drottinn, og miskunna mér, því að ég er hrjáður og hjálparlaus og
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
vandi minn fer stöðugt vaxandi. Ó, frelsaðu mig úr neyð minni!
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Líttu á eymd mína og sársauka og fyrirgefðu mér syndir mínar!
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Sjáðu óvini mína og hve þeir hata mig!
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Frelsaðu mig frá þessu öllu! Bjargaðu mér úr klóm þeirra! Láttu engan segja að ég hafi treyst þér án árangurs.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Láttu hreinskilni og heiðarleika vernda mig – já vera lífverði mína! Ég reiði mig á vernd þína.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Ó, Guð, frelsa þú Ísrael úr öllum nauðum hans.
