Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Von David. - Nach Dir verlangt mich, Herr.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mein Gott, auf Dich nur hoffe ich. Laß nimmer mich zuschanden werden! Laß meine Feinde über mich nicht jubeln!
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Nicht einer, der auf Dich vertraut, wird je zuschanden. Doch leer gehn aus die Abgefallenen.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Belehre, Herr, mich über Deine Wege! Gewöhne mich an Deine Pfade!
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
In Deiner Treue leite mich! Gewöhne mich daran! Denn Du bist meines Heiles Gott; stets hoffe ich auf Dich. -
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Gedenke Deiner Liebe, Herr, und Güte! Sie sind von Ewigkeit.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Gedenk nicht meiner Jugendsünden, meiner Missetaten nicht! Gedenk mir dessen nur, was Deiner Gnade würdig ist, um Deiner Güte willen, Herr! -
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Der Herr ist gütig und wahrhaftig; drum zeigt er Irrenden die rechte Bahn.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Bedrückte leitet er, wie's richtig ist, gewöhnt an seinen Weg die Dulder.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Des Herrn Wege all' sind Lieb' und Treue für die, die seinen Bund und seine Lehren halten. -
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Um Deines Namens willen, Herr, vergib mir meine Schuld, so groß ist sie! -
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Ist irgendwo ein Mann in Furcht des Herrn, so zeigt er ihm den Weg, den jener wählen soll.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Ihm ist das Glück auch hold; sein Stamm ererbt das Land.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Des Herrn Geheimnis eignet denen, die ihn fürchten; in seinen Bund weiht er sie ein.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mein Auge schaut stets auf den Herrn; denn meine Füße kann er vor dem Netz bewahren.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Schau her auf mich! Sei gnädig mir! Verlassen bin ich, elend.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Erweitere mein beklemmtes Herz! Aus meinen Nöten rette mich!
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Schau meine Pein, mein Elend an! Vergib mir alle meine Sünden! -
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Betrachte meine Feinde, welche Menge, den Haß, wie furchtbar sie mich hassen!
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Mein Leben schirme, rette mich, damit ich nicht zuschanden werde! Ich harre Dein.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Mir bleibe Unschuld! Mir bleibe Redlichkeit! Ich harre Dein.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Erlöse Israel aus allen seinen Nöten, Gott!
