Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
[Die Anfangsbuchstaben der einzelnen Abteilungen dieses Psalmes folgen im Hebräischen [mit geringen Abweichungen] der alphabetischen Ordnung] N [Von David.] Zu dir, Jehova, erhebe ich meine Seele.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mein Gott, auf dich vertraue ich: laß mich nicht beschämt werden, laß meine Feinde nicht über mich frohlocken!
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Auch werden alle, die auf dich harren, nicht beschämt werden; es werden beschämt werden, die treulos handeln ohne Ursache.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Deine Wege, Jehova, tue mir kund, deine Pfade lehre mich!
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Leite mich in deiner Wahrheit und lehre mich, denn du bist der Gott meines Heils; auf dich harre ich den ganzen Tag.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Gedenke deiner Erbarmungen, Jehova, und deiner Gütigkeiten; denn von Ewigkeit her sind sie.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Gedenke nicht der Sünden meiner Jugend, noch meiner Übertretungen; gedenke du meiner nach deiner Huld, um deiner Güte willen, Jehova!
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Gütig und gerade ist Jehova, darum unterweist er die Sünder in dem Wege;
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Er leitet die Sanftmütigen im Recht, und lehrt die Sanftmütigen seinen Weg.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Alle Pfade Jehovas sind Güte und Wahrheit für die, welche seinen Bund und seine Zeugnisse bewahren.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Um deines Namens willen, Jehova, wirst du ja vergeben [O. vergib; wie 2. Mose 34,9] meine Ungerechtigkeit; denn sie ist groß.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Wer ist nun der Mann, der Jehova fürchtet? Er wird ihn unterweisen in dem Wege, den er wählen soll.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Seine Seele wird im Guten [O. im Glück] wohnen, und sein Same die Erde [O. das Land] besitzen.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Das Geheimnis [Eig. Die vertraute Mitteilung, od. der vertraute Umgang] Jehovas ist für die, welche ihn fürchten, und sein Bund, um ihnen denselben kundzutun.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Meine Augen sind stets auf Jehova gerichtet; denn er wird meine Füße herausführen aus dem Netze.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Wende dich zu mir und sei mir gnädig, denn einsam und elend bin ich.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Die Ängste meines Herzens haben sich vermehrt; führe [Wahrsch. ist zu lesen: Mach Raum den Ängsten meines Herzens, und führe usw.] mich heraus aus meinen Drangsalen!
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Sieh an mein Elend und meine Mühsal, und vergib alle meine Sünden!
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Sieh an meine Feinde, denn ihrer sind viele, [O. daß ihrer viele sind] und mit grausamem Hasse hassen sie mich.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Bewahre meine Seele und errette mich! Laß mich nicht beschämt werden, denn ich traue auf dich.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Lauterkeit und Geradheit mögen mich behüten, denn ich harre auf dich.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Erlöse Israel, o Gott, aus allen seinen Bedrängnissen!
