Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
Pour la fin, psaume de David.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mon Dieu, en vous je me confie, je n’en rougirai pas.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Que je ne sois point un sujet de dérision pour mes ennemis; car tous ceux qui vous attendent avec constance ne seront pas confondus.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Qu’ils soient confondus, tous ceux qui commettent des iniquités gratuitement. Seigneur, montrez-moi vos voies, et enseignez-moi vos sentiers.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Dirigez-moi dans votre vérité, et instruisez-moi; parce que c’est vous qui êtes mon Sauveur, et que je vous ai attendu avec constance durant tout le jour.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Souvenez-vous de vos bontés, Seigneur, et de vos miséricordes des temps les plus anciens.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Des fautes de ma jeunesse, et de mes ignorances, ne vous en souvenez pas. Selon votre miséricorde, souvenez-vous de moi, à cause de votre bonté. Seigneur.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Il est doux et droit, le Seigneur; c’est pour cela qu’il donnera à ceux qui pèchent la loi à suivre dans la voie.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Il conduira les hommes dociles dans la justice; il enseignera ses voies à ceux qui sont doux.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Toutes les voies du Seigneur sont miséricorde et vérité pour ceux qui recherchent son testament et ses témoignages.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
À cause de votre nom, Seigneur, vous pardonnerez mon péché, car il est grand.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Quel est l’homme qui craint le Seigneur? Dieu a établi pour lui une loi dans la voie qu’il a choisie.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Son âme demeurera au milieu des biens, et sa race aura en héritage la terre.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
C’est un ferme appui que le Seigneur pour ceux qui le craignent, et son testament doit leur être manifesté.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mes yeux sont toujours élevés vers le Seigneur, parce que c’est lui qui dégagera mes pieds du lacs qu’on m’aura tendu.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Regardez-moi, et ayez pitié de moi, parce que je suis seul et pauvre.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Les tribulations de mon cœur se sont multipliées; arrachez-moi à mes nécessités pressantes.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Voyez mon humiliation et ma peine; et remettez-moi toutes mes fautes.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Regardez mes ennemis, parce qu’ils se sont multipliés, et qu’ils me haïssent d’une haine inique.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Gardez mon âme, et délivrez-moi; que je ne rougisse point, parce que j’ai espéré en vous.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Les hommes innocents et droits se sont attachés à moi, parce que je vous ai attendu avec constance.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Délivrez Israël, ô Dieu, de toutes ses tribulations.
