Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
De David. À toi, Éternel, j’élève mon âme.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mon Dieu, en toi j’ai mis ma confiance; que je ne sois pas confus, que mes ennemis ne triomphent pas de moi.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Non, aucun de ceux qui s’attendent à toi ne sera confus; ceux-là seront confus qui agissent perfidement sans cause.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Fais-moi connaître tes voies, ô Éternel! enseigne-moi tes sentiers.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Fais-moi marcher dans ta vérité, et enseigne-moi, car tu es le Dieu de mon salut; c’est à toi que je m’attends tout le jour.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Souviens-toi de ta miséricorde, ô Éternel, et de ta bonté; car elles sont de tout temps.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Ne te souviens pas des péchés de ma jeunesse ni de mes transgressions; selon ta gratuité souviens-toi de moi à cause de ta bonté, ô Éternel.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
L’Éternel est bon et droit; c’est pourquoi il enseignera le chemin aux pécheurs.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Il fera marcher dans le droit [chemin] les débonnaires, et il enseignera sa voie aux débonnaires.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Tous les sentiers de l’Éternel sont gratuité et vérité, pour ceux qui gardent son alliance et ses témoignages.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
À cause de ton nom, ô Éternel! tu me pardonneras mon iniquité; car elle est grande.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Qui est l’homme qui craint l’Éternel? Il lui enseignera le chemin qu’il doit choisir.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Son âme habitera au milieu du bien, et sa semence possédera la terre.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Le secret de l’Éternel est pour ceux qui le craignent, pour leur faire connaître son alliance.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mes yeux sont continuellement sur l’Éternel; car c’est lui qui fera sortir mes pieds du filet.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Tourne-toi vers moi et use de grâce envers moi, car je suis seul et affligé.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Les détresses de mon cœur se sont agrandies; fais-moi sortir de mes angoisses.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Regarde mon affliction et mes peines, et pardonne tous mes péchés.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Regarde mes ennemis, car ils sont nombreux, et ils me haïssent d’une haine violente.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Garde mon âme, et délivre-moi; que je ne sois pas confus, car je me suis confié en toi.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Que l’intégrité et la droiture me gardent, car je me suis attendu à toi.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Ô Dieu! rachète Israël de toutes ses détresses.
