< Žalmy 23 >
1 Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
Psalmus David, in finem. Dominus regit me, et nihil mihi deerit:
2 Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.
in loco pascuae ibi me collocavit. Super aquam refectionis educavit me:
3 Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
animam meam convertit. Deduxit me super semitas iustitiae, propter nomen suum.
4 Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.
Nam, et si ambulavero in medio umbrae mortis, non timebo mala: quoniam tu mecum es. Virga tua, et baculus tuus: ipsa me consolata sunt.
5 Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.
Parasti in conspectu meo mensam, adversus eos, qui tribulant me. Impinguasti in oleo caput meum: et calix meus inebrians quam praeclarus est!
6 Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.
Et misericordia tua subsequetur me omnibus diebus vitae meae: et ut inhabitem in domo Domini, in longitudinem dierum.