< Žalmy 22 >

1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Ki he Takimuʻa ʻi he ʻAilete-Sahala, ko e Saame ʻa Tevita. ‌ʻE hoku ʻOtua, ʻE hoku ʻOtua, ko e hā kuo ke liʻaki ai au? Ko e hā ʻoku ke mamaʻo ai mei he tokoni kiate au, pea mei he ngaahi lea ʻo ʻeku tangi?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
‌ʻE hoku ʻOtua, ʻoku ou tangi ʻi he ʻaho, ka ʻoku ʻikai te ke ongoʻi; pea ʻi he pō, ʻoku ʻikai te u longo pē.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Ka ʻoku ke māʻoniʻoni, ʻa koe ʻoku ke maʻu ʻae ngaahi fakafetaʻi ʻo ʻIsileli.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Naʻe falala ʻa ʻemau ngaahi tamai kiate koe: naʻa nau falala, pea naʻa ke fakamoʻui ʻakinautolu.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Naʻa nau tangi kiate koe, pea naʻe fakamoʻui ʻakinautolu: naʻa nau falala kiate koe, pea naʻe ʻikai te nau mā.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Ka ko e kelemutu au, ka ʻoku ʻikai ko e tangata: ko e manukiʻanga ʻoe tangata, ko e fehiʻanekina ʻe he kakai.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Ko kinautolu kotoa pē ʻoku mamata kiate au ʻoku nau kata manuki kiate au: ʻoku nau fakalili honau ngutu, mo kalokalo ʻae ʻulu, mo nau pehē,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
“Naʻa ne falala kia Sihova ke ne fakamoʻui ia: tuku ke ne fakamoʻui ia, he naʻa ne fiemālie ʻiate ia.”
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Ka ko koe ia naʻe toʻo au mei he manāva ʻo ʻeku faʻē: naʻa ke fakaʻamanakiʻi au ʻi heʻeku kei ʻi he huhu ʻo ʻeku faʻē.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Naʻe lī au kiate koe mei he manāva: ko hoku ʻOtua Koe talu ʻeku haʻu mei he manāva ʻo ʻeku faʻē.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
‌ʻOua naʻa ke mamaʻo ʻiate au: he ʻoku ofi ʻae mamahi; he ʻoku ʻikai ha taha ke tokoni.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Kuo kāpui au ʻe he fanga pulu tangata lahi: kuo ʻāʻi au ʻe he fanga pulu tangata mālohi mei Pesani.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Naʻa nau fakamanga honau ngutu kiate au, ʻo hangē ko e laione fekai mo ngungulu.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Kuo lilingi au ʻo hangē ko e vai, pea kuo homo hoku ngaahi hui kotoa pē: kuo tatau hoku loto mo e pulu: kuo fakamolū ia ʻi hoku loto fatu.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Kuo mōmoa ʻo ʻosi hoku mālohi ʻo hangē ko e ipu kuo maumau; pea ʻoku piki maʻu hoku ʻelelo ki hoku ʻaoʻi ngutu; pea kuo ke ʻohifo au ki he efu ʻoe mate.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
He kuo kāpui au ʻe he fanga kulī: kuo ʻāʻi au ʻe he fakataha ʻoe ngaahi angakovi: naʻa nau hokaʻi hoku nima mo hoku vaʻe.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
‌ʻOku ou faʻa lau hoku hui kotoa pē: ʻoku nau mamata mo siosio pau kiate au.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
‌ʻOku nau tufa hoku ngaahi kofu ʻiate kinautolu, mo fai ʻae talotalo ki hoku pulupulu.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Kaeʻoua naʻa ke mamaʻo ʻiate au, ʻE Sihova: ʻE hoku mālohi, ke ke fakatoʻotoʻo ke tokoni au.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Fakamoʻui hoku laumālie mei he heletā; mo ʻeku moʻui mei he mālohi ʻoe kulī.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Fakamoʻui au mei he ngutu ʻoe laione: he kuo ke ongoʻi au mei he ngaahi nifo ʻoe fanga liimi.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
Te u fakahā ho huafa ki hoku ngaahi kāinga: ʻi he lotolotonga ʻoe fakataha te u fakafetaʻi kiate koe.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
“ʻAkimoutolu ʻoku manavahē kia Sihova, fakafetaʻi kiate ia; fakaʻapaʻapa kiate ia ʻakimoutolu ko e hako ʻo Sēkope; pea manavahē kiate ia, ʻakimoutolu kotoa pē ko e hako ʻo ʻIsileli.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
He naʻe ʻikai te ne manuki pe fehiʻa ki he mamahi ʻoe mamahiʻia; pea naʻe ʻikai te ne fufū hono fofonga ʻiate ia; ka ʻi heʻene tangi kiate ia naʻa ne ongoʻi.”
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
‌ʻE ʻiate koe pe ʻeku fakafetaʻi ʻi he fakataha lahi: te u fakamoʻoni ʻeku ngaahi fuakava ʻi he ʻao ʻokinautolu ʻoku manavahē kiate ia.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
‌ʻE kai ʻe he angamalū ke mākona; ʻe fakafetaʻi kia Sihova ʻakinautolu ʻoku kumi kiate ia: ʻe moʻui taʻengata homou laumālie.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
‌ʻE manatu mo tafoki kia Sihova ʻae ngaahi ngataʻanga kotoa pē ʻo māmani: pea ʻe lotu ʻi ho ʻao ʻae ngaahi faʻahinga kotoa pē ʻoe ngaahi puleʻanga.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
He ʻoku ʻo Sihova ʻae puleʻanga; pea ko e pule ia ʻi he ngaahi puleʻanga.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Ko kinautolu ʻoku sino ʻi māmani te nau kai mo lotu: ʻe punou ʻi hono ʻao ʻakinautolu kotoa pē ʻoku ʻalu hifo ki he efu: pea ʻoku ʻikai ha taha te ne faʻa fakamoʻui hono laumālie ʻoʻona.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
‌ʻE tauhi ia ʻe ha hako; pea ʻe lau ia ko e toʻutangata kia Sihova,
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
Te nau haʻu, ʻo fakahā ʻene māʻoniʻoni ki ha kakai ʻe fanauʻi, “Kuo fai ʻe ia ʻae meʻa ni.”

< Žalmy 22 >