< Žalmy 22 >
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Para el músico principal; ambientado en “La cierva de la mañana”. Un salmo de David. Dios mío, Dios mío, ¿por qué me has abandonado? ¿Por qué estás tan lejos de ayudarme, y de las palabras de mi gemido?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Dios mío, clamo de día, pero no respondes; en la estación de la noche, y no estoy en silencio.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Pero tú eres santo, tú que habitas las alabanzas de Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Nuestros padres confiaron en ti. Confiaron, y tú les entregaste.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Clamaron a ti y fueron liberados. Confiaron en ti, y no quedaron decepcionados.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Pero yo soy un gusano y no un hombre; un reproche de los hombres, y despreciado por el pueblo.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Todos los que me ven se burlan de mí. Me insultan con sus labios. Mueven la cabeza, diciendo,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
“Confía en Yahvé. Que lo entregue. Que lo rescate, ya que se deleita en él”.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Pero tú me sacaste del vientre. Me hiciste confiar en los pechos de mi madre.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Me arrojaron sobre ti desde el vientre de mi madre. Tú eres mi Dios desde que mi madre me parió.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
No te alejes de mí, porque los problemas están cerca. Porque no hay nadie que ayude.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Muchos toros me han rodeado. Fuertes toros de Basán me han rodeado.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Abren mucho la boca contra mí, leones desgarrando presas y rugiendo.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Me derramo como el agua. Todos mis huesos están fuera de lugar. Mi corazón es como la cera. Se derrite dentro de mí.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Mi fuerza se ha secado como un tiesto. Mi lengua se pega al paladar. Me has llevado al polvo de la muerte.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Porque los perros me han rodeado. Una compañía de malhechores me ha encerrado. Me han perforado las manos y los pies.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
Puedo contar todos mis huesos. Me miran y se quedan mirando.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Se reparten mis vestidos entre ellos. Echaron a suertes mi ropa.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Pero no te alejes, Yahvé. Tú eres mi ayuda. Apresúrate a ayudarme.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Libra mi alma de la espada, mi preciosa vida del poder del perro.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
¡Sálvame de la boca del león! Sí, me has rescatado de los cuernos de los bueyes salvajes.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
Yo declararé tu nombre a mis hermanos. Entre la asamblea, te alabaré.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Los que temen al Señor, alábenlo. Todos ustedes, descendientes de Jacob, glorifíquenlo. ¡Prepárense ante él, todos los descendientes de Israel!
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
Porque no ha despreciado ni abominado la aflicción de los afligidos, tampoco le ha ocultado su rostro; pero cuando le gritó, lo escuchó.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Mi alabanza a ti viene en la gran asamblea. Pagaré mis votos ante los que le temen.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Los humildes comerán y se saciarán. Alabarán a Yahvé los que lo buscan. Que vuestros corazones vivan para siempre.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Todos los confines de la tierra se acordarán y se volverán a Yahvé. Todos los parientes de las naciones adorarán ante ti.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
Porque el reino es de Yahvé. Él es el gobernante de las naciones.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Todos los ricos de la tierra comerán y adorarán. Todos los que desciendan al polvo se inclinarán ante él, incluso el que no puede mantener su alma viva.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
La posteridad le servirá. A las generaciones futuras se les hablará del Señor.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
Vendrán y anunciarán su justicia a un pueblo que nacerá, porque lo ha hecho.