Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
in finem pro adsumptione matutina psalmus David Deus Deus meus respice me quare me dereliquisti longe a salute mea verba delictorum meorum
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Deus meus clamabo per diem et non exaudies et nocte et non ad insipientiam mihi
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
tu autem in sancto habitas Laus Israhel
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
in te speraverunt patres nostri speraverunt et liberasti eos
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
ad te clamaverunt et salvi facti sunt in te speraverunt et non sunt confusi
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
ego autem sum vermis et non homo obprobrium hominum et abiectio plebis
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
omnes videntes me deriserunt me locuti sunt labiis moverunt caput
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
speravit in Domino eripiat eum salvum faciat eum quoniam vult eum
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
quoniam tu es qui extraxisti me de ventre spes mea ab uberibus matris meae
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
in te proiectus sum ex utero de ventre matris meae Deus meus es tu
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
ne discesseris a me quoniam tribulatio proxima est quoniam non est qui adiuvet
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
circumdederunt me vituli multi tauri pingues obsederunt me
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
aperuerunt super me os suum sicut leo rapiens et rugiens
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
sicut aqua effusus sum et dispersa sunt universa ossa mea factum est cor meum tamquam cera liquescens in medio ventris mei
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
aruit tamquam testa virtus mea et lingua mea adhesit faucibus meis et in limum mortis deduxisti me
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
quoniam circumdederunt me canes multi concilium malignantium obsedit me foderunt manus meas et pedes meos
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
dinumeraverunt omnia ossa mea ipsi vero consideraverunt et inspexerunt me
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
diviserunt sibi vestimenta mea et super vestem meam miserunt sortem
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
tu autem Domine ne elongaveris auxilium tuum ad defensionem meam conspice
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
erue a framea animam meam et de manu canis unicam meam
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
salva me ex ore leonis et a cornibus unicornium humilitatem meam
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
narrabo nomen tuum fratribus meis in media ecclesia laudabo te
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
qui timetis Dominum laudate eum universum semen Iacob magnificate eum
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
timeat eum omne semen Israhel quoniam non sprevit neque dispexit deprecationem pauperis nec avertit faciem suam a me et cum clamarem ad eum exaudivit me
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
apud te laus mea in ecclesia magna vota mea reddam in conspectu timentium eum
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
edent pauperes et saturabuntur et laudabunt Dominum qui requirunt eum vivent corda eorum in saeculum saeculi
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
reminiscentur et convertentur ad Dominum universi fines terrae et adorabunt in conspectu eius universae familiae gentium
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
quoniam Dei est regnum et ipse dominabitur gentium
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
manducaverunt et adoraverunt omnes pingues terrae in conspectu eius cadent omnes qui descendunt in terram
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
et anima mea illi vivet et semen meum serviet ipsi
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
adnuntiabitur Domino generatio ventura et adnuntiabunt iustitiam eius populo qui nascetur quem fecit Dominus
