Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
あけぼのの鹿の調にあはせて伶長にうたはしめたるダビデの歌 わが神わが神なんぞ我をすてたまふや 何なれば遠くはなれて我をすくはず わが歎きのこゑをきき給はざるか
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
ああわが神われ昼よばはれども汝こたへたまはず 夜よばはれどもわれ平安をえず
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
然はあれイスラエルの讃美のなかに住たまふものよ汝はきよし
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
われらの列祖はなんぢに依頼めり かれら依頼みたればこれを助けたまへり
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
かれら汝をよびて援をえ汝によりたのみて恥をおへることなかりき
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
然はあれどわれは蟲にして人にあらず 世にそしられ民にいやしめらる
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
すべてわれを見るものはわれをあざみわらひ 口唇をそらし首をふりていふ
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
かれはヱホバによりたのめりヱホバ助くべし ヱホバかれを悦びたまふが故にたすくべしと
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
されど汝はわれを胎内よりいだし絵へるものなり わが母のふところにありしとき既になんぢに依頼ましめたまへり
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
我うまれいでしより汝にゆだねられたり わが母われを生しときより汝はわが神なり
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
われに遠ざかりたまふなかれ 患難ちかづき又すくふものなければなり
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
おほくの牡牛われをめぐりバサンの力つよき牡牛われをかこめり
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
かれらは口をあけて我にむかひ物をかきさき吼うだく獅のごとし
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
われ水のごとくそそぎいだされ わがもろもろの骨ははづれ わが心は蝋のごとくなりて腹のうちに鎔たり
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
わが力はかわきて陶器のくだけのごとく わが舌は齶にひたつけり なんぢわれを死の塵にふさせたまへり
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
そは犬われをめぐり惡きものの群われをかこみてわが手およびわが足をさしつらぬけり
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
わが骨はことごとく數ふるばかりになりぬ 惡きものの目をとめて我をみる
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
かれらたがひにわが衣をわかち我がしたぎを鬮にす
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
ヱホバよ遠くはなれ居たまふなかれ わが力よねがはくは速きたりてわれを授けたまへ
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
わがたましひを劍より助けいだし わが生命を犬のたけきいきほひより脱れしめたまへ
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
われを獅の口また野牛のつのより救ひいだしたまへ なんぢ我にこたへたまへり
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
われなんぢの名をわが兄弟にのべつたへ なんぢを會のなかにて讃たたへん
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
ヱホバを懼るるものよヱホバをほめたたへよ ヤコブのもろもろの裔よヱホバをあがめよ イスラエルのもろもろのすゑよヱホバを畏め
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
ヱホバはなやむものの辛苦をかろしめ棄たまはず これに聖顔をおほふことなくしてその叫ぶときにききたまへばなり
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
大なる會のなかにてわが汝をほめたたふるは汝よりいづるなり わが誓ひしことはヱホバをおそるる者のまへにてことごとく償はん
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
謙遜者はくらひて飽ことをえ ヱホバをたづねもとむるものはヱホバをほめたたへん 願くはなんぢらの心とこしへに生んことを
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
地のはては皆おもひいだしてヱホバに歸りもろもろの國の族はみな前にふしをがむべし
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
國はヱホバのものなればなり ヱホバはもろもろの國人をすべをさめたまふ
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
地のこえたるものは皆くらひてヱホバををがみ塵にくたるものと己がたましひを存ふること能はざるものと皆そのみまへに拝脆かん
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
たみの裔のうちにヱホバにつかる者あらん 主のことは代々にかたりつたへらるべし
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
かれら來りて此はヱホバの行爲なりとてその義を後にうまるる民にのべつたへん
