Žalmy 22

1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

Pour le chef musicien; réglé sur « The Dœ of the Morning ». Un psaume de David. Mon Dieu, mon Dieu, pourquoi m'as-tu abandonné? Pourquoi es-tu si loin de me secourir, et des paroles de mes gémissements?

2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

Mon Dieu, je crie pendant le jour, mais tu ne réponds pas; dans la saison de la nuit, et je ne suis pas silencieux.

3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

Mais toi, tu es saint, vous qui habitez les louanges d'Israël.

4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

Nos pères avaient confiance en toi. Ils ont fait confiance, et vous les avez délivrés.

5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

Ils ont crié vers toi, et ils ont été délivrés. Ils ont eu confiance en vous, et n'ont pas été déçus.

6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

Mais moi, je suis un ver, et je ne suis pas un homme; un opprobre des hommes, et méprisé par le peuple.

7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

Tous ceux qui me voient se moquent de moi. Ils m'insultent de leurs lèvres. Ils secouent la tête en disant,

8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

« Il se confie en Yahvé. Laissez-le le délivrer. Qu'il le sauve, puisqu'il se complaît en lui. »

9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

Mais c'est toi qui m'as fait sortir du ventre de ma mère. Tu m'as fait confiance alors que j'étais aux seins de ma mère.

10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

J'ai été jeté sur toi dès le sein de ma mère. Tu es mon Dieu depuis que ma mère m'a porté.

11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

Ne t'éloigne pas de moi, car le malheur est proche. Car il n'y a personne pour aider.

12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

De nombreux taureaux m'ont entouré. De puissants taureaux de Bashan m'ont encerclé.

13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

Ils ouvrent largement la bouche contre moi, des lions déchirant leur proie et rugissant.

14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

Je suis répandu comme de l'eau. Tous mes os sont déréglés. Mon cœur est comme de la cire. Il est fondu en moi.

15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

Ma force est desséchée comme un pot de fleurs. Ma langue se colle au palais. Tu m'as amené dans la poussière de la mort.

16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

Car les chiens m'ont entouré. Une troupe de malfaiteurs m'a enfermé. Ils ont percé mes mains et mes pieds.

17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

Je peux compter tous mes os. Ils me regardent et me fixent.

18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

Ils partagent mes vêtements entre eux. Ils ont tiré au sort mes vêtements.

19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

Mais ne t'éloigne pas, Yahvé. Vous êtes mon aide. Dépêchez-vous de m'aider!

20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

Délivre mon âme de l'épée, ma précieuse vie du pouvoir du chien.

21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

Sauve-moi de la gueule du lion! Oui, tu m'as sauvé des cornes des bœufs sauvages.

22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

Je proclamerai ton nom à mes frères. Au milieu de l'assemblée, je te louerai.

23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

Vous qui craignez Yahvé, louez-le! Vous tous, descendants de Jacob, glorifiez-le! Restez en admiration devant lui, vous tous, descendants d'Israël!

24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

Car il n'a pas méprisé ni abhorré l'affliction des affligés, Il ne lui a pas non plus caché son visage; mais quand il a crié vers lui, il a entendu.

25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

Je te loue dans la grande assemblée. J'accomplirai mes vœux devant ceux qui le craignent.

26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

Les humbles mangeront et seront rassasiés. Ceux qui le cherchent loueront Yahvé. Que vos cœurs vivent à jamais.

27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

Toutes les extrémités de la terre se souviendront et se tourneront vers Yahvé. Tous les parents des nations se prosterneront devant toi.

28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

Car le royaume appartient à Yahvé. Il est le chef des nations.

29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

Tous les riches de la terre mangeront et se prosterneront. Tous ceux qui descendent dans la poussière s'inclineront devant lui, même celui qui ne peut pas garder son âme en vie.

30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.

La postérité le servira. On parlera du Seigneur aux générations futures.

31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.

Ils viendront et annonceront sa justice à un peuple qui naîtra, car il l'a fait.