< Žalmy 22 >

1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
To the Chief Musician. On "the Hind of the Dawn." A Melody of David. My GOD, my GOD, why hast thou forsaken me? Far from saving me, The words of my loud lamentation?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
My God! I keep crying—By day, and thou dost not answer, and, By night, and there is no rest for me.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
But, thou, art holy, Who inhabitest the praises of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
In thee, trusted our fathers, They trusted, and thou didst deliver them;
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Unto thee, made they outcry, and escaped, In thee, they trusted, and had not turned pale.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But, I, am a worm and no one, a reproach of men, and despised of a people;
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All that see me, laugh at me, —They open wide the mouth, They shake the head: —
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
He should trust in Yahweh—let him deliver him, —Let him rescue him, seeing he delighteth in him.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
For, thou, art he that severed me from the womb, he that caused me to trust, upon the breasts of my mother;
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Upon thee, was I cast from the time I was born, From the womb of my mother, my GOD, hast thou been.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Be not far from me, for, distress, is near, For there is none to help.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls have surrounded me, Strong oxen of Bashan, have enclosed me;
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They have opened wide against me their mouth, A lion rending and roaring.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Like water, am I poured out, and, put out of joint, are all my bones, —My heart, hath become, like wax, it is melted in the midst of my body;
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Dried as a potsherd, is my strength, And, my tongue, is made to cleave to my gums, And, in the dust of death, wilt thou lay me.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogs have surrounded me, —An assembly of evil doers, have encircled me, They have pierced my hands and my feet,
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I may tell all my bones, They, look for—they behold me!
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They part my garments among them, and, for my vestment, they cast lots.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But, thou, O Yahweh, be not far off, O my help! to aid me, make haste;
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Rescue, from the sword, my life, from the power of the dog, my solitary self:
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the mouth of the lion, —Yea, from the horns of wild beasts, hast thou delivered me.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I will declare thy Name unto my brethren, —In the midst of the convocation, will I praise thee.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Ye that revere Yahweh, praise him, All ye the seed of Jacob, glorify him, And, stand in awe of him, all ye seed of Israel.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For he hath not despised nor abhorred the humbling of the patient one, neither hath he hid his face from him, but, when he cried for help unto him, he heard.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Of thee, is my praise in the great convocation, My vows, will I pay, before them who revere him.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The patient wronged-ones shall eat and be satisfied, They shall praise Yahweh, who are seekers of him, Let your heart live for aye.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the ends of the earth, will remember and turn to Yahweh, Yea all the families of the nations, will bow themselves down before thee,
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For, to Yahweh, belongeth the kingdom, And One to Rule over the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All the great ones of the earth, shall eat and bow down, Before him shall kneel, all that go down to the dust, Even he who had not kept alive, his own soul!
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
My seed, shall serve him, It shall be recounted, of the Lord, to a generation that shall come:
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
That his righteousness may be declared to a people to be born, That he wrought with effect!

< Žalmy 22 >