Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
“For the leader of the music. To the tune of “The hind of the morning.” A psalm of David.” My God, my God! why hast thou forsaken me? Why so far from mine aid, and from the words of my cry?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
O my God! I cry during the day, but thou hearest not; In the night also, but I have no rest.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
And yet thou art holy, Dwelling amid the praises of Israel!
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Our fathers trusted in thee; They trusted, and thou didst save them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
They called upon thee, and were delivered; They trusted in thee, and were not put to shame.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But I am a worm, and not a man; The reproach of men, and the scorn of the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All who see me scoff at me; They open wide the lips; they shake the head.
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
“He trusted in the LORD, let him help him; Let him deliver him, since he delighted in him!”
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Surely thou art he that didst bring me into the world; Thou didst make me lie secure upon my mother's breast!
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Upon thee have I cast myself from my birth; Thou hast been my God from my earliest breath!
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Oh, be not far from me, for trouble is near; For there is none to help!
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls surround me; Strong bulls of Bashan close me in on every side.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They open their mouths wide against me, Like a ravening and roaring lion.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
I am poured out like water, And all my bones are out of joint; My heart is become like wax; It melteth in my bosom.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
My strength is dried up like an earthen vessel, And my tongue cleaveth to my jaws; Thou hast brought me to the dust of death!
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogs have surrounded me; Bands of evil-doers have encompassed me, —Like lions my hands and my feet.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I can count all my bones; They gaze, and feast their eyes upon me.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They divide my garments among them, And for my vesture they cast lots.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But be not thou far from me, O LORD! O my strength! make haste to mine aid!
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliver my life from the sword; My blood from the power of the dog;
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the lion's mouth; Shield me from the horns of the buffaloes!
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I will proclaim thy name to my brethren; In the midst of the congregation will I praise thee.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Praise him, ye worshippers of Jehovah! Extol him, all ye race of Jacob. And fear him, all ye race of Israel!
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For he hath not despised nor abhorred the misery of the afflicted. Nor hath he hid his face from him; But when he cried unto him, he heard.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
My praise shall be of thee in the great congregation; I will pay my vows before them that fear him!
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The afflicted shall eat, and be satisfied; They that seek the LORD shall praise him; Your hearts shall be glad for ever and ever!
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the ends of the earth shall remember, and turn to Jehovah; All the families of the nations shall worship before thee!
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For the kingdom is Jehovah's; He is the governor of the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All the rich of the earth shall eat and worship; Before him shall they also bow, who are going down to the dust, Who cannot keep themselves alive.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
The future generation shall serve him; The race which is to come shall hear of Jehovah.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They shall come, and declare his righteousness; His mighty deeds to the people that shall be born.
