< Žalmy 22 >
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
For the Leader; upon Aijeleth ha-Shahar. A Psalm of David. My God, my God, why hast Thou forsaken me, and art far from my help at the words of my cry?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
O my God, I call by day, but Thou answerest not; and at night, and there is no surcease for me.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Yet Thou art holy, O Thou that art enthroned upon the praises of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
In Thee did our fathers trust; they trusted, and Thou didst deliver them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Unto Thee they cried, and escaped; in Thee did they trust, and were not ashamed.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But I am a worm, and no man; a reproach of men, and despised of the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All they that see me laugh me to scorn; they shoot out the lip, they shake the head:
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
'Let him commit himself unto the LORD! let Him rescue him; let Him deliver him, seeing He delighteth in him.'
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
For Thou art He that took me out of the womb; Thou madest me trust when I was upon my mother's breasts.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Upon Thee I have been cast from my birth; Thou art my God from my mother's womb.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Be not far from me; for trouble is near; for there is none to help.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls have encompassed me; strong bulls of Bashan have beset me round.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They open wide their mouth against me, as a ravening and a roaring lion.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
I am poured out like water, and all my bones are out of joint; my heart is become like wax; it is melted in mine inmost parts.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
My strength is dried up like a potsherd; and my tongue cleaveth to my throat; and Thou layest me in the dust of death.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogs have encompassed me; a company of evil-doers have inclosed me; like a lion, they are at my hands and my feet.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I may count all my bones; they look and gloat over me.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They part my garments among them, and for my vesture do they cast lots.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But Thou, O LORD, be not far off; O Thou my strength, hasten to help me.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliver my soul from the sword; mine only one from the power of the dog.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the lion's mouth; yea, from the horns of the wild-oxen do Thou answer me.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I will declare Thy name unto my brethren; in the midst of the congregation will I praise Thee.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
'Ye that fear the LORD, praise Him; all ye the seed of Jacob, glorify Him; and stand in awe of Him, all ye the seed of Israel.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For He hath not despised nor abhorred the lowliness of the poor; neither hath He hid His face from him; but when he cried unto Him, He heard.'
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
From Thee cometh my praise in the great congregation; I will pay my vows before them that fear Him.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Let the humble eat and be satisfied; let them praise the LORD that seek after Him; may your heart be quickened for ever!
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the ends of the earth shall remember and turn unto the LORD; and all the kindreds of the nations shall worship before Thee.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For the kingdom is the LORD'S; and He is the ruler over the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All the fat ones of the earth shall eat and worship; all they that go down to the dust shall kneel before Him, even he that cannot keep his soul alive.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
A seed shall serve him; it shall be told of the Lord unto the next generation.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They shall come and shall declare His righteousness unto a people that shall be born, that He hath done it.