Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
To him that excelleth upon Aiieleth Hasshahar. A Psalme of Dauid. My God, my God, why hast thou forsaken me, and art so farre from mine health, and from the wordes of my roaring?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
O my God, I crie by day, but thou hearest not, and by night, but haue no audience.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
But thou art holy, and doest inhabite the prayses of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Our fathers trusted in thee: they trusted, and thou didest deliuer them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
They called vpon thee, and were deliuered: they trusted in thee, and were not confounded.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But I am a worme, and not a man: a shame of men, and the contempt of the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All they that see me, haue me in derision: they make a mowe and nod the head, saying,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
He trusted in the Lord, let him deliuer him: let him saue him, seeing he loueth him.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
But thou didest draw me out of ye wombe: thou gauest me hope, euen at my mothers breasts.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
I was cast vpon thee, euen from ye wombe: thou art my God from my mothers belly.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Be not farre from me, because trouble is neere: for there is none to helpe me.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many yong bulles haue compassed me: mightie bulles of Bashan haue closed me about.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They gape vpon me with their mouthes, as a ramping and roaring lyon.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
I am like water powred out, and all my bones are out of ioynt: mine heart is like waxe: it is molten in the middes of my bowels.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
My strength is dryed vp like a potsheard, and my tongue cleaueth to my iawes, and thou hast brought me into the dust of death.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogges haue compassed me, and the assemblie of the wicked haue inclosed me: they perced mine hands and my feete.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I may tell all my bones: yet they beholde, and looke vpon me.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They part my garments among them, and cast lottes vpon my vesture.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But be thou not farre off, O Lord, my strength: hasten to helpe me.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliuer my soule from the sword: my desolate soule from the power of the dogge.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Saue me from the lyons mouth, and answere me in sauing me from the hornes of the vnicornes.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I wil declare thy Name vnto my brethren: in the middes of the Congregation will I praise thee, saying,
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Prayse the Lord, ye that feare him: magnifie ye him, all the seede of Iaakob, and feare ye him, all the seede of Israel.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For he hath not despised nor abhorred ye affliction of the poore: neither hath he hid his face from him, but when he called vnto him, he heard.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
My prayse shalbe of thee in the great Congregation: my vowes will I perfourme before them that feare him.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The poore shall eate and be satisfied: they that seeke after the Lord, shall prayse him: your heart shall liue for euer.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the endes of the worlde shall remember themselues, and turne to the Lord: and all the kinreds of the nations shall worship before thee.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For the kingdome is the Lords, and he ruleth among the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All they that be fat in the earth, shall eate and worship: all they that go downe into the dust, shall bowe before him, euen he that cannot quicken his owne soule.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
Their seede shall serue him: it shalbe counted vnto the Lord for a generation.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They shall come, and shall declare his righteousnesse vnto a people that shall be borne, because he hath done it.
