Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
For the Chief Musician; set to “The Doe of the Morning.” A Psalm by David. My God, my God, why have you forsaken me? Why are you so far from helping me, and from the words of my groaning?
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
My God, I cry in the daytime, but you do not answer; in the night season, and am not silent.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
But you are holy, you who inhabit the praises of Israel.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
Our fathers trusted in you. They trusted, and you delivered them.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
They cried to you, and were delivered. They trusted in you, and were not disappointed.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
But I am a worm, and no man; a reproach of men, and despised by the people.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
All those who see me mock me. They insult me with their lips. They shake their heads, saying,
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
“He trusts in the LORD. Let him deliver him. Let him rescue him, since he delights in him.”
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
But you brought me out of the womb. You made me trust while at my mother’s breasts.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
I was thrown on you from my mother’s womb. You are my God since my mother bore me.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Do not be far from me, for trouble is near. For there is no one to help.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Many bulls have surrounded me. Strong bulls of Bashan have encircled me.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
They open their mouths wide against me, lions tearing prey and roaring.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
I am poured out like water. All my bones are out of joint. My heart is like wax. It is melted within me.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
My strength is dried up like a potsherd. My tongue sticks to the roof of my mouth. You have brought me into the dust of death.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
For dogs have surrounded me. A company of evildoers have enclosed me. They have pierced my hands and feet.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
I can count all of my bones. They look and stare at me.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
They divide my garments among them. They cast lots for my clothing.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
But do not be far off, LORD. You are my help. Hurry to help me!
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Deliver my soul from the sword, my precious life from the power of the dog.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Save me from the lion’s mouth! Yes, you have rescued me from the horns of the wild oxen.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I will declare your name to my brothers. Among the assembly, I will praise you.
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
You who fear the LORD, praise him! All you descendants of Jacob, glorify him! Stand in awe of him, all you descendants of Israel!
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
For he has not despised nor abhorred the affliction of the afflicted, neither has he hidden his face from him; but when he cried to him, he heard.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
My praise of you comes in the great assembly. I will pay my vows before those who fear him.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
The humble shall eat and be satisfied. They shall praise the LORD who seek after him. Let your hearts live forever.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
All the ends of the earth shall remember and turn to the LORD. All the relatives of the nations shall worship before you.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
For the kingdom is the LORD’s. He is the ruler over the nations.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
All the rich ones of the earth shall eat and worship. All those who go down to the dust shall bow before him, even he who cannot keep his soul alive.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
Posterity shall serve him. Future generations shall be told about the Lord.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
They shall come and shall declare his righteousness to a people that shall be born, for he has done it.
