Žalmy 22
1 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
