Žalmy 21
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.
Katoeng kruek zaehoikung hanah, David ih Saam laa. Aw Angraeng, siangpahrang loe na thacakhaih ah anghoe; na pahlonghaih pongah cae loe kawkruk maw anih anghoe tih!
2 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. (Sélah)
A pahni hoiah hnikhaih to na tamuep pae khoep ai moe, a koehhaih palung baktih toengah na paek boeh.
3 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.
Anih hanah kahoih tahamhoihaih to na paek: a lu nuiah kaciim suitui hoi sak ih lumuek to nang mueksak boeh.
4 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.
Anih mah hinghaih ang hnik naah, na paek, dungzan hoi dungzan khoek to kasawk hinghaih to na paek boeh.
5 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.
Na pahlonghaih rang hoiah anih loe paroeai len: pakoehhaih hoi huham ohhaih to a nuiah na suek pae.
6 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
Anih han dungzan tahamhoihaih na paek: na hmaa ah paroeai anghoehaih hoi na koisak.
7 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
Siangpahrang loe Angraeng to oep moe, Ranui koek tahmenhaih rang hoiah anih loe angthui mak ai.
8 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
Na ban mah na misanawk boih to hnu tih, na bantang ban mah nang hnuma kaminawk to hnu tih.
9 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.
Palung na phui naah nihcae to hmai kamngaeh omthuh baktiah na ohsak: Angraeng mah nihcae to palungphuihaih hoiah paaeh tih, nihcae to hmai mah kang tih.
10 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,
Nihcae ih athaih to long hoiah nang hmaasak ueloe, kaminawk salak hoiah nihcae ih caanawk to nam rosak tih.
11 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.
Nihcae loe na nuiah kasae sak han ih pacaeng o moe, kahoih ai hmuen to a poek o, toe nihcae mah sah o thai ai.
12 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich.
To pongah kalii to na nueng thuih moe, nihcae mikhmai ah na patoep naah, nihcae to hnukbang ah nam laemsak tih.
13 Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.
Aw Angraeng, na thacakhaih hoiah nang pakoehhaih to om nasoe; na thacakhaih to laasakhaih hoiah kang saphaw o han.
