< Žalmy 2 >

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Adɛn enti na amanamanmufoɔ no bo afu? Adɛn enti na wɔsɛe mmerɛ yɛ nhyehyɛeɛ hunu yi?
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Asase so ahemfo sɔre gyina na atumfoɔ bom tu agyina tia Awurade ne Deɛ Wɔasra no no.
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
Wɔka sɛ, “Momma yɛmmubu wɔn nkɔnsɔnkɔnsɔn na yɛnto wɔn mpokyerɛ ngu.”
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
Deɛ ɔte adwa so wɔ soro no sere; Awurade di wɔn ho fɛw.
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Afei ɔka wɔn anim wɔ nʼabufuo mu hunahuna wɔn wɔ nʼabufuhyeɛ mu, ka sɛ,
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
“Masi me Ɔhene wɔ Sion, me bepɔ kronkron no so.”
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
Mɛpae mu aka Awurade ahyɛdeɛ: Ɔka kyerɛɛ me sɛ, “Woyɛ me Babarima; ɛnnɛ mayɛ wʼAgya.
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Bisa me, na mede amanaman nyinaa bɛyɛ wʼagyapadeɛ, asase ano nyinaa bɛyɛ wo dea.
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Wode dadeɛ ahempoma bɛdi wɔn so; na woabobɔ wɔn sɛ ɔnwomfoɔ ahina.”
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
Enti mo ahemfo, monsua nyansa; monkae kɔkɔbɔ yi, mo asase sodifoɔ.
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
Momfa suro nsom Awurade na monsɛpɛ mo ho ahopopoɔ mu.
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
Momfe Ɔba no ano, na ne bo amfu ansɛe mo wɔ mo akwan so, ɛfiri sɛ nʼabufuhyeɛ tumi sɔre ntɛm so. Nhyira ne wɔn a wɔdwane toa no nyinaa.

< Žalmy 2 >