Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

¿POR qué se amotinan las gentes, y los pueblos piensan vanidad?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Estarán los reyes de la tierra, y príncipes consultarán unidos contra Jehová, y contra su ungido, [diciendo]:

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Rompamos sus coyundas, y echemos de nosotros sus cuerdas.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

El que mora en los cielos se reirá; el Señor se burlará de ellos.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Entonces hablará á ellos en su furor, y turbarálos con su ira.

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Yo empero he puesto mi rey sobre Sión, monte de mi santidad.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Yo publicaré el decreto: Jehová me ha dicho: Mi hijo eres tú; yo te engendré hoy.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Pídeme, y te daré por heredad las gentes, y por posesión tuya los términos de la tierra.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Quebrantarlos has con vara de hierro: como vaso de alfarero los desmenuzarás.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Y ahora, reyes, entended: admitid corrección, jueces de la tierra.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Servid á Jehová con temor, y alegraos con temblor.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Besad al Hijo, porque no se enoje, y perezcáis en el camino, cuando se encendiere un poco su furor. Bienaventurados todos los que en él confían.