Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

¿Por qué se amotinan las gentes, y los pueblos piensan vanidad?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Estarán los reyes de la tierra, y príncipes consultarán en uno contra Jehová, y contra su ungido, diciendo:

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Rompamos sus coyundas: y echemos de nosotros sus cuerdas.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

El que mora en los cielos se reirá: el Señor se burlará de ellos.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Entonces hablará a ellos con su furor, y con su ira los conturbará.

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Y yo te establecí mi rey sobre Sión, el monte de mi santidad.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Yo recitaré el decreto. Jehová me dijo: Mi hijo eres tú: yo te engendré hoy.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Demándame, y yo daré las gentes por tu heredad, y por tu posesión los cabos de la tierra.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Quebrantarlos has con vara de hierro: como vaso de ollero los desmenuzarás.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Y ahora reyes entendéd: admitid consejo jueces de la tierra.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Servíd a Jehová con temor: y alegráos con temblor.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Besád al hijo, porque no se enoje, y perezcáis en el camino: cuando se encendiere un poco su furor, bienaventurados todos los que confían en él.