< Žalmy 2 >
1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
¿Por qué traman rebelión las naciones? Los pueblos conspiran, pero sin ningún sentido.
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Los reyes del mundo se preparan para el ataque, y los gobernantes se reúnen para conspirar contra el Señor y su ungido, diciendo:
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
“Rompamos las cadenas y desechemos las cuerdas que nos atan”
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
Pero el que se sienta en el trono hasta se ríe. El Señor se ríe de ellos.
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Con un trueno los espantará en medio de su furia, diciendo:
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
“Yo soy quien puso a mi rey en Sión, mi monte sagrado”.
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
“Yo proclamaré el decreto del Señor”, dice el rey. “Él me dijo: ‘Tú eres mi hijo. Hoy me he convertido en tu padre.
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Si me lo pides, te daré las naciones como posesión. Toda la tierra será tuya.
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Los quebrantarás con vara de hierro, y como vasija de barro los desmenuzarás’”.
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
Entonces, ustedes los reyes, ¡Actúen con sabiduría! ¡Estén advertidos, gobernantes de la tierra!
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
¡Sirvan al Señor con reverencia, y alégrense con temblor!
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
Sométanse a su hijo para que no se enoje y mueran repentinamente. Su ira se inflama de repente, pero felices son los que acuden a él buscando protección.