< Žalmy 2 >

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
چرا امت‌ها شورش نموده‌اند و طوائف در باطل تفکر می‌کنند؟۱
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
پادشاهان زمین برمی خیزند و سروران با هم مشورت نموده‌اند، به ضد خداوند و به ضد مسیح او؛۲
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
که بندهای ایشان را بگسلیم و زنجیرهای ایشان را از خودبیندازیم.۳
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
او که بر آسمانها نشسته است می خندد. خداوند بر ایشان استهزا می‌کند.۴
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
آنگاه در خشم خود بدیشان تکلم خواهد کرد وبه غضب خویش ایشان را آشفته خواهد ساخت.۵
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
«و من پادشاه خود را نصب کرده‌ام، بر کوه مقدس خود صهیون.»۶
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
فرمان را اعلام می‌کنم: خداوند به من گفته است: «تو پسر من هستی امروزتو را تولید کردم.۷
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
از من درخواست کن و امت هارا به میراث تو خواهم داد. و اقصای زمین را ملک تو خواهم گردانید.۸
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
ایشان را به عصای آهنین خواهی شکست؛ مثل کوزه کوزه‌گر آنها را خردخواهی نمود.»۹
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
و الان‌ای پادشاهان تعقل نمایید! ای داوران جهان متنبه گردید!۱۰
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
خداوند را با ترس عبادت کنید و با لرز شادی نمایید!۱۱
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
پسر راببوسید مبادا غضبناک شود، و از طریق هلاک شوید، زیرا غضب او به اندکی افروخته می‌شود. خوشابحال همه آنانی که بر او توکل دارند.۱۲

< Žalmy 2 >