Žalmy 2
1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?
Efu mutanfahl uh ku suk inkanek in alein? Efu ku mwet uh oru nunak lusrongten lalos?
2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,
Tokosra lalos elos tuyak in alein, Ac mwet kol lalos tukeni pwapa in lain LEUM GOD Ac tokosra se su El sulela.
3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.
Elos fahk, “Lela kut in srikutla lukelos. Lela kut in srola liki koko lalos.”
4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.
LEUM GOD El muta inkusrao isrun Ac aksruksruki pwapa munas lalos.
5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:
Na El akesmakyalos ke mulat lal, Ac aksangengyalos ke kasrkusrak lal.
6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
El fahk, “Fin Zion, eol mutal sik, Nga oakiya tari tokosra luk.”
7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.
Ac tokosra el fahk, “Nga fah fahkak ma LEUM GOD El sapkin. El fahk nu sik, ‘Kom wen nutik; Misenge nga papa lac tomom.
8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.
Siyuk, ac nga ac fah asot mutunfacl nukewa nu sum; Faclu nufon ac fah ma lom.
9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.
Kom ac fah kunauselosla ke osra soko; Kom ac fah foklolosi nu ke ip srisrik, oana sie ahlu orek ke fohk kle.’”
10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.
Inge, kowos tokosra uh, porongo kas in sensenkakin inge. Kowos mwet kol lun faclu, lutlut ke mwe luti se inge.
11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.
Kulansupu LEUM GOD ke sangeng; Rarrar
12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
ac epasr nu sel. Kowos fin tia, na kasrkusrak lal ac fah sa in sikyak, Ac kowos ac fah misa. Insewowo elos nukewa su suk nien wikla yorol.
