Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Perché tumultuano le nazioni, e meditano i popoli cose vane?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

I re della terra si ritrovano e i principi si consigliano assieme contro l’Eterno e contro il suo Unto, dicendo:

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Rompiamo i loro legami e gettiamo via da noi le loro funi.

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Colui che siede ne’ cieli ne riderà; il Signore si befferà di loro.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Allora parlerà loro nella sua ira, e nel suo furore li renderà smarriti:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Eppure, dirà, io ho stabilito il mio re sopra Sion, monte della mia santità.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Io spiegherò il decreto: L’Eterno mi disse: Tu sei il mio figliuolo, oggi io t’ho generato.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Chiedimi, io ti darò le nazioni per tua eredità e le estremità della terra per tuo possesso.

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Tu le fiaccherai con uno scettro di ferro; tu le spezzerai come un vaso di vasellaio.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Ora dunque, o re, siate savi; lasciatevi correggere, o giudici della terra.

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Servite l’Eterno con timore, e gioite con tremore.

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Rendete omaggio al figlio, che talora l’Eterno non si adiri e voi non periate nella vostra via, perché d’un tratto l’ira sua può divampare. Beati tutti quelli che confidano in lui!