Žalmy 2

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

Pourquoi s’agitent les nations, et les peuples méditent-ils la vanité?

2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

Les rois de la terre se lèvent, et les princes consultent ensemble contre l’Éternel et contre son Oint:

3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

Rompons leurs liens, et jetons loin de nous leurs cordes!

4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Celui qui habite dans les cieux se rira [d’eux], le Seigneur s’en moquera.

5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

Alors il leur parlera dans sa colère, et, dans sa fureur, il les épouvantera:

6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Et moi, j’ai oint mon roi sur Sion, la montagne de ma sainteté.

7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

Je raconterai le décret: l’Éternel m’a dit: Tu es mon Fils; aujourd’hui, je t’ai engendré.

8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

Demande-moi, et je te donnerai les nations pour héritage, et, pour ta possession, les bouts de la terre;

9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

Tu les briseras avec un sceptre de fer; comme un vase de potier tu les mettras en pièces.

10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

Et maintenant, ô rois, soyez intelligents; vous, juges de la terre, recevez instruction:

11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

Servez l’Éternel avec crainte, et réjouissez-vous avec tremblement;

12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Embrassez le Fils, de peur qu’il ne s’irrite, et que vous ne périssiez dans le chemin, quand sa colère s’embrasera tant soit peu. Bienheureux tous ceux qui se confient en lui!